Santorini – malebný řecký ostrov v Egejském moři – je proslulý svými bílými domky, modrými střechami a úchvatnými západy slunce. Pod touto krásou však dřímá sopka, která v minulosti způsobila jednu z největších erupcí v historii lidstva. S nedávnými zemětřeseními Santorini a rostoucími obavami o vulkanickou aktivitu se vyvstává otázka: Měli bychom se v nejbližších letech bát erupce?
Historie a nebezpečí sopky
Santorinská kaldera vznikla před asi 3600 lety během minojské erupce, která zničila velkou část ostrova a pravděpodobně přispěla k úpadku minojské civilizace. Tato katastrofa zanechala ostrov ve tvaru půlměsíce a vytvořila lagunu obklopenou strmými útesy. Od té doby sopka erupovala několikrát, naposledy v roce 1950, ale žádná z těchto historických erupcí nedosáhla takové síly. Nedaleká podmořská Kolumbo sopka, 8 km severovýchodně od Santorini, naposledy vybuchla v roce 1650 a způsobila tsunami, které zasáhlo okolní ostrovy. Tyto události připomínají, že sopka na Santorini není jen spící památkou.
Nedávná seismická aktivita
V roce 2025 otřásla Santorini série zemětřesení – od ledna bylo zaznamenáno přes 8000 drobných otřesů, některé s magnitudou nad 5. Tyto zemětřesení Santorini vyvolala paniku mezi obyvateli a turisty, což vedlo k evakuacím a uzavření škol. Vědci sledují aktivitu podél tektonických zlomů mezi Santorini a Amorgos, kde se otřesy soustředí. Zatím se zdá, že jde o tektonické pohyby, nikoli o přímou vulkanickou aktivitu. Nicméně satelitní data ukazují mírné deformace povrchu, což naznačuje pohyb magmatu v hloubce.
Riziko erupce a Kolumbo
Sledování sopky odhalilo, že pod santorinskou kalderou i Kolumbo sopkou se nacházejí magmatické komory. Během krize v letech 2011–2012 došlo k přítoku magmatu pod Santorini, což způsobilo stovky malých otřesů a rozšíření kaldery o 12 cm, ale k erupci nedošlo. Nynější seismická aktivita zatím neukazuje jasné známky blížící se erupce – chybí typické příznaky, jako je výrazné nadzdvižení půdy nebo únik plynů. Podle odborníků erupce typu minojské nastávají jednou za 10–20 tisíc let, a od poslední velké události uplynulo jen 3600 let. Kolumbo sopka je však aktivnější a její potenciální erupce by mohla vyvolat riziko tsunami.
Co říkají vědci?
Seismologové, jako Efthymios Lekkas, ujišťují, že velká erupce není na obzoru – Santorini má před sebou ještě tisíce let klidu. Aktuální otřesy jsou spíše varováním před větším zemětřesením než před výbuchem. Mezinárodní týmy nasadily podmořské seismometry a robotická zařízení, aby lépe pochopily situaci. I když přírodní rizika nelze vyloučit, vědci zdůrazňují, že pravděpodobnost erupce v roce 2025 nebo v nejbližších letech je nízká.
Dopad na cestovní ruch
Turismus Santorini je ekonomickým motorem ostrova, ale seismická krize v roce 2025 narušila sezónu. Tisíce lidí ostrov opustily, a někteří se ptají, zda je bezpečné plánovat dovolenou. Odborníci však tvrdí, že při dodržení bezpečnostních opatření – jako vyhýbání se rizikovým zónám u útesů – zůstává Santorini přístupné. Falešné zprávy o erupcích na sociálních sítích situaci zhoršily, ale úřady i vědci tyto spekulace vyvracejí.
Stojí za to se bát?
Santorini je geologicky aktivní oblast, ale zatím nic nenaznačuje bezprostřední hrozbu erupce. Zemětřesení Santorini a sopka připomínají jeho neklidnou povahu, ale moderní sledování sopky a připravenost úřadů snižují rizika. Pro rok 2025 a nejbližší léta je ostrov spíše bezpečný – spíše než výbuch sopky hrozí otřesy či menší sesuvy půdy. Pokud milujete krásu Santorini, nemusíte se bát, ale je dobré sledovat aktuální zprávy a respektovat místní doporučení.